Historie KČV Hrabová u Vítkovic

Rok 1817 se zapsal do dějin jako letopočet vzniku prvního jízdního kola. Karl Drais tehdy vynalezl na území dnešního Německa tzv. draisinu, která fungovala na principu dětského odrážedla. Měla řiditelné přední kolo a jezdec se odrážel od země nohama. Stroj byl až na železné spojovací komponenty dřevěný, měl loukoťová kola s železnou obručí, kožené sedlo a opěrnou tyč jako stojan. Draisiny byly postupně vytlačeny tzv. kostitřasy a následně vysokými koly. První kola s řetězovým převodem a nižším těžištěm, tzv. bezpečníky, se rozšířila v osmdesátých letech 19. století. To je také období, kdy začínají na Ostravsku vznikat první velocipedistické kluby.

Nejstarším ostravským cyklistickým spolkem byl německý Radfahrer Club v Moravské Ostravě založený v roce 1887. Z českých klubů byl nejstarším Klub českých velocipedistů Blesk v Moravské Ostravě vzniklý roku 1895, ihned následoval Klub českých velocipedistů Vítkovice. Ostrava se postupem času stala největším střediskem organizované cyklistiky na severní Moravě. Jednou z příčin tohoto rozmachu byl fakt, že bicykl byl oblíbeným dopravním prostředkem zkracujícím každodenní cestu do zaměstnání. Na přelomu 19. a 20. století nastal prudký rozmach zakládání nových ostravských velocipedistických spolků – uveďme například Klub českých velocipedistů Lhotka (1899), Klub českých cyklistů Ostrava (1899), Klub českých velocipedistů ve Staré Bělé (1907), Klub českých velocipedistů Moravan v Hrabůvce (1909), Klub českých cyklistů v Zábřehu nad Odrou (1910) či Klub českých velocipedistů ve Výškovicích (1912).

Karl von Drais
vynálezce prvního jízdního kola

Zakládající listina

Také v Hrabové vznikl jeden z českých klubů sdružujících velocipedisty. Již v červnu roku 1906 musela být zaslána ke schválení c. k. moravskému místodržitelství v Brně první verze stanov budoucího klubu. Stanovy však nebyly zcela v pořádku, a proto byly vráceny k opravě. Dne 2. července 1906 byly sepsány nové stanovy Klubu českých velocipedistů v Hrabové u Vítkovic. C. k. moravské místodržitelství v Brně vzalo tyto stanovy na vědomí 18. července 1906. Ze stanov se dozvídáme, že sídlo spolku bylo v Hrabové, spolková řeč česká. Účelem spolku bylo ,,pěstování jízdy na velocipedech“, což bylo vykonáváno společným cvičením, výlety, pořádáním závodů a přednášek, zábav a divadelních her. Vše v duchu ryze českém, vlasteneckém, o čemž svědčí i dochované záznamy z pozdějších akcí. Členem klubu se mohl stát každý na doporučení již stávajícího člena velocipedistů. Správu klubu řídila valná hromada a správní výbor, jenž se skládal z předsedy, místopředsedy, náčelníka, čtyř členů výboru (jednatel, pokladník, dva praporečníci), dvou náhradníků a dvou revizorů účtů. K žádosti o uznání spolku byly připojeny podpisy: Jan Smolík, František Raška, Adolf Tvarůžek, František Hranický, Jan Chlupatý, Ludvík Černý, Antonín Adámek Štěpán Němec, František Figar, Jan Černý, Jan Mudira, Rudolf Černý. Při ustanovování klubu se přihlásilo 56 zájemců.

5. srpna 1906 se konala ustavující valná hromada právně uznaného Klubu českých velocipedistů v Hrabové u Vítkovic (dále KČV Hrabová) v hrabovském hostinci Marie Černé (U Lípy). Prvním předsedou se stal strojník Adolf Tvarůžek, dosavadní člen výboru spolku Omladina v Hrabové. Na ustavující valné hromadě bylo přijato 25 činných členů a pět členů přispívajících. Bylo třeba začít s činností. V září 1906 uspořádal klub velocipedistů výlet do Budínovy zahrady spojený s koncertem a taneční zábavou. Podobný výlet se konal i o týden později, kdy průvod velocipedistů šel do „topoliny“ Jana Piskoře. V podzimním čase sehráli cyklisté divadelní hry: 7. října spolek uspořádal divadelní představení Jiná krev v hostinci Marie Černé, 25. listopadu sehrál klub ve spolupráci s Omladinou v hostinci Karla Süssera divadelní kus Vosí hnízdo. Samozřejmě, že pořádáním různých mimocyklistických akcí získával klub peníze pro svou činnost.

Na počátku roku 1907 Adolf Tvarůžek obhájil předsednické místo. Tvarůžek stál také za spory vyvolanými mezi členy velocipedistů a členy Omladiny, jak se dozvídáme z několika záznamu v pozůstalosti klubu Omladina. Jarního 16. června 1907 vyšel pod vedením KČV Hrabová průvod několika desítek lidí ze spolkové místnosti Karla Süssera. Prošel silnicí, dvorem Františka Kaloče a polní cestou do Kalčovy olšiny u Ostravice. Na výletišti hrála hudba, tančilo se a zpívalo, k dispozici byl i bufet. Ve 21 hodin pak průvod šel zpět do Süsserova hostince. Podobné akce pořádaly tehdejší spolky běžně. 1. září 1907 členové klubu uspořádali národní slavnost (společenskou zábavu) v Lyčkově zahradě (dříve zahrada občana Budína). Průvod vyšel ze Süsserova hostince. Večer zamířil opačným směrem lampionový průvod. V říjnu pořádal klub divadelní hru Faust druhý v hostinci Karla Süssera, 28. prosince požádal klub velocipedistů policejní komisařství v Moravské Ostravě o povolení silvestrovské zábavy v témže hostinci. Zábava byla povolena. Její součástí byly i divadelní hry Městská rada kocourkovská, Ten nepravý a Silvestrovský večer. Silvestrovské zábavy se staly klubovou tradicí.

Předsedou klubu byl i v roce 1908 zvolen opět Adolf Tvarůžek. V únoru 1908 sehráli členové klubu u Süssera divadelní hru F. V. Jeřábka Cesty veřejného mínění, 3. května hru Pan farář a jeho kostelník. Jak je patrné, pro zimní období byly typické různorodé kulturní akce, zatímco v období letním se pořádaly výlety. Předposlední květnový den 1908 navštívili Hrabovou při vyjížďce s klubovou vlajkou cyklisté Klubu českých velocipedistů z Vítkovic. Ti také stáli za tím, aby v Hrabové vznikl samostatný velocipedistický klub. Poslední květnový den uspořádal klub výlet: o půl druhé odpoledne se účastníci a hosté z okolních obcí shromáždili ve spolkové místnosti u Süssera, ve dvě hodiny odpoledne se všichni společně vydali do olšiny Františka Kaloče. Na výletišti byly k dispozici bufet, lékárna, koncert a taneční parket.

Dne 18. června 1908 se konala mimořádná valná hromada ve spolkové místnosti u Süssera, při níž došlo k výměně funkcionářů, avšak Tvarůžek zůstával předsedou. Letního dne 23. srpna pořádali členové velocipedistů národní slavnost – samozřejmě v národním duchu. O půl druhé odpoledne byli v Hrabové přivítání členové tělocvičné jednoty Sokol a cyklistických klubů, uvítání se dělo na rozcestí Hrabové a Hrabůvky. Jmenovitě se slavnosti účastnili členové Sokola z Hrabůvky, Vítkovic, Zábřehu a Velkých Kunčic; dále pak členové českých velocipedistů z Vítkovic, Nové a Staré Bělé. České spolky držely při sobě. Všichni jmenovaní členové vyrazili o 14. hodině silnicí k zahradě p. Tomáše č. p. 19, kde byl přednesen proslov, následovalo cvičení sokolů z Hrabůvky a Vítkovic. Dále zde byly tehdejší běžné ,,atrakce“ jako bufet, lékárna, koncert a taneční parket. Ve 21 hodin se všichni odebrali zpět k Süsserově hostinci.

Dne 1. ledna 1909 se konala řádná valná hromada v hostinci Karla Süssera. Již popáté obhájil předsednické místo Adolf Tvarůžek. O velikonočním pondělí 12. dubna 1909 sehráli členové KČV divadelní hru Manžel v base. Po oteplení 31. května uspořádal klub výlet s tímto programem: o 14. hodině proběhlo uvítání členů cyklistických klubů z Mariánských Hor, Vítkovic, Nové a Staré Bělé, Brušperku a Mitrovic, následoval přesun do zahrady J. Tomáše.  Doprovodný program: koncert, taneční zábava, lékárna a bufet. Víme, že 29. června se sešla mimořádná valná hromada, bližší informace se nedochovaly. Patrně však nedošlo k změnám v obsazení spolkového výboru.

Dne 3. ledna 1910 se měla konat další řádná valná hromada. Z pozdějších zápisů je však jasně, že se nesešla a uskutečnila se až na konci ledna. Předsedou byl naposledy zvolen Adolf Tvarůžek. Šestnáctého ledna klub sehrál divadelní hru s příznačným názvem Klub cyklistů. Tentokrát se hrálo v sále u Černých. To už je období, kdy u Černých neprovozuje svou divadelní činnost spolek Omladina. KČV Hrabová plánoval zinscenovat divadelní hru Karla Hubálka pro českou školu, ovšem místodržitelství v Brně tento zamýšlený počin 30. května 1910 zavrhlo s odůvodněním, že ,,požadavku nelze vyhověti, poněvadž tento divadelní kus podle své tendence je způsobilý nenávist národnostní podněcovati“. Dne 31. května byl vykonán výlet organizovaný členy KČV Hrabová. Ve 14 hodin byli přivítání členové velocipedistických klubů z Mariánských Hor, Vítkovic, Nové a Staré Bělé, Brušperku a Mitrovic, načež se průvod všech osob vydal do zahrady J. Tomáše, kde se odbýval koncert, byl zde připraven taneční parket, lékárna a bufet. Hned 5. června pořádal KČV Hrabová výlet. Ve 14 hodin byli v Hrabové přivítáni členové cyklistických klubů z Vítkovic, Hrabůvky, Staré a Nové Bělé, Mitrovic a Paskova, dále hasiči z Hrabové, členové Sokola a Lassale z Hrabové. O půl třetí vyšel průvod všech osob za doprovodu hudby ze Süsserova hostince okresní silnici do dubiny Antonína Míčka, č. p. 46. Na výletišti se konal koncert, taneční zábava, k dispozici byl bufet a lékárna. Ve 21 hodin se průvod vydal stejnou cestou zpátky. Další výlet se konal 4. září do zahrady Antonína Míčka.

Dne 1. ledna 1911 proběhla jako každoročně řádná valná hromada v Süsserově hostinci. Novým předsedou se stal Josef Linhart. O činnosti klubu v posledních letech před světovou válkou více nevíme. Dochovány jsou jen výsledky valných hromad z 31. prosince 1911 a z 5. ledna 1913. Další řádná valná hromada se konala 28. prosince 1913, ale pro nízkou účast byla svolána opětovně na 18. ledna 1914.

Velocipedisté z KČV Hrabová u Vítkovic před hostincem Karla Süssera v Hrabové, 1912

1. světová válka a nový nádech klubu

S nastalou válkou byla činnost klubu velocipedistů přerušena. Po válce nemohl být uveden klub do aktivní činnosti pro nedostatek jízdních kol i členů. Ještě 8. srpna 1921 se táže policejní rada KČV Hrabová, zdali je spolek stále činný. Teprve na výzvu politické správy se sešli bývalí funkcionáři velocipedistů. Valná hromada se uskutečnila 28. srpna 1921. Klub měl 27 členů – 26 činných a jednoho čestného. Velocipedisté měli po válce své sídlo v hostinci Jana Kresty č. p. 27.

V roce 1922 se stal předsedou klubu opět Josef Linhart. Ten byl pro dlouholeté zásluhy jmenován čestným členem a byl mu slavnostně odevzdán diplom. Ve výkazu spolku je v roce 1922 uveden počet 22 činných, jednoho čestného a jednoho člena mimořádného, celkem tedy 24 členů. Stopy po činnosti klubu ve dvacátých letech 20. století jsou omezeny pouze na výčty dat a výsledků voleb valných hromad. Mohlo by se zdát, že ve spolku se soustředily majetnější vrstvy obyvatelstva – ve výsledcích valných hromad z roku 1923 však nalezneme zapsány profese jednotlivých členů. Vidíme, že jsou zde hutníci, rolníci, natěrač či kovář. O činnosti spolku v tomto období příliš nevíme – dochoval se jen záznam, že 8. prosince 1923 klub uspořádal v sále hostince U Lípy mikulášskou zábavu, při níž sehráli členové spolku jednoaktovou hru ,,Komptoristka pana Naftalina“ za účasti 80 osob.

Z 30. května 1924 se nám dochovala listina Zemské správy politické se sídlem v Brně, adresovaná Policejnímu ředitelství v Moravské Ostravě. Obsahem listiny je souhlas k používání spolkového praporu podle připojeného vyobrazení a popisu. Vyobrazení se nám nedochovalo, popis však ano:

„Popředí vlajky: délka 1 m, dvojitá s mašlí, šířka 70 cm, barva tmavočervená, nápis Klub českých cyklistů (nahoře v oblouku). Hrabová u M. Ostravy (dole v oblouku). Uprostřed stroj kola a v rozích lipové trojlístky, jest vyšito bílým hedvábím.

Pozadí vlajky: barva tmavočervená, nápis hesla „Šťastně vpřed“ lipové trojlístky v rozích vyšité bíle.

Tyč vlajky: tyč 2 m, tmavočervená, kování lipovými lístky i se šroubením

Stuha s mašlí: stuha jest v barvách národních, datum na jedné polovině, na druhé je jméno opatrovníka.

Kolem celé vlajky jest bílé třepení (i na stuze).“

Žádost o užívání spolkového praporu zaslal KČV Hrabová dne 25. května 1924 s podpisem předsedy Rudolfa Břenka. Nepodařilo se zjistit, zdali byl prapor skutečně vyhotoven.

V lednu 1928 spolek velocipedistů uspořádal maškarní ples. V témže roce vykonal klub 17. června výlet do ,,topoliny“ Františka Ličky (poblíž lávky přes Ostravici). Hrabovští žádali vítkovický klub Vpřed o hojnou účast při jejich vyjížďce. Po výletu následovala volná zábava.  28. července 1929 KČV v Hrabové pořádal výroční slavnost, které se zúčastnili také členové hrabůveckého cyklistického klubu Moravan.

Současná klubová vlajka s původními grafickými prvky

Činnost klubu ve třicátých letech 20. století 

Také třicátá léta 20. století jsou na dochované záznamy chudá. Máme však několik údajů o pořádání velké slavnosti 5. července 1931 u příležitosti 25. výročí založení klubu v ,,topolině“ Františka Ličky. Akce byla pořádána pod patronátem MUDr. Josefa Adámka. O 13. hodině se cyklisté sešli v hostinci U Lípy a po uvítání všech spolků se průvod odebral na výletiště, kde následoval proslov Dr. Adámka zabývající se dějinami velocipedistů v Hrabové. Na výletišti byl instalován bufet s jídlem a pitím, hrála zde živá hudba produkovaná místními muzikanty. Rovněž v tomto dni bylo pořízeno fotografické tablo členů spolku.

Tablo s portréty hrabovských vellocipedistů zhotovené u příležitosti 25 let činnosti klubu.

Další data o činnosti klubu pochází až ze 17. září 1933, kdy KČV uspořádal zástěrkovou zábavu v sále hostince U Lípy. Podobná taneční zábava se konala také 15. září následujícího roku a 14. září roku 1935. Dochovány máme jen záznamy o výsledcích valných hromad. Další záznamy o dění klubu pochází až z roku 1937. Kromě výletu do vrbiny Josefa Kročka u nového jezu na Ostravici (patrně 23. května 1937) byla uspořádána slavnost k 30. výročí založení klubu. Slavnost se měla konat v ,,topolině“, ale pro nepřízeň počasí se nakonec konala v sále hostince U Lípy. V září uspořádal klub akci s názvem Vinobraní.

Dne 10. května 1939 Klub českých velocipedistů v Hrabové oznamuje Policejnímu ředitelství v Moravské Ostravě, že i nadále pokračuje ve své činnosti. Oznámení souvisí se situací po 15. březnu 1939, po okupaci českých zemí Německem. O necelý rok později 26. ledna 1940 spolek zaslal policejnímu ředitelství zprávu, která se týkala nařízení zemského prezidenta v Brně ze dne 31. prosince 1939 č. 540II/III-13. Klub českých velocipedistů ve zprávě zdůrazňuje, že jeho stanovy nebyly od vzniku spolku, tj. od 2. července 1906, nijak měněny, neboť obsah stanov nebyl ovlivněn státoprávními změnami, k nimž během času došlo. Stejný názor panoval i v oblasti tiskopisů, vyjma nově vydávaných legitimací, který však zatím nebyly členům klubu rozdány, jelikož byly v držení předsedy klubu Inocence Březiny. Až 11. února 1940 proběhla každoroční řádná valná hromada v hostinci U Lípy. Byl přečten a schválen zápis poslední valné hromady a přečteny byly též zápisy funkcionářů, kteří omlouvali slabší činnost v uplynulém roce, způsobenou dějinnými událostmi. Valné hromady se zúčastnilo 18 členů. Po volbách předseda klubu Inocenc Březina prohlásil, že ,,v letošním roce má klub v úmyslu uspořádat hromadné zájezdy do Beskyd“ a apeloval na ostatní členy výboru, aby připravili a uspořádali návrhy na různé podniky. Lze vidět snahu o povznesení národního cítění v době těžké, válečné. Dne 5. září 1940 KČV Hrabová odpovídá na dotaz policejnímu prezídiu v Moravské Ostravě, který se týkal otázky německých členů spolku.[i] Odpověď zněla následovně: ,,K Vašemu dopisu ze dne 26. srpna 1940, č. j. Pr 1457/8/548 dovolujeme si Vám sděliti, že náš klub nemá žádných členů německé národnosti“. V roce 1941 bylo upuštěno od konání valné hromady. Spolek zamýšlel uspořádat 12. října 1941 v hostinci U Lípy kabaretní vystoupení, ovšem to bylo policejním ředitelstvím v Moravské Ostravě zakázáno. Z let 1943–1944 nemáme dochovány zprávy o činnosti klubu, ani o valných hromadách, klub pravděpodobně nebyl v činnosti.

Až 11. července 1945 KČV Hrabová zaslal velitelství Národní stráže v Moravské Ostravě oznámení týkající se konané valné hromady, jež se odbývala 9. července 1945. Výsledky voleb jsou shrnuty lapidární větou ,,byl zvolen výbor jako loňského roku“. Je otázkou, zdali se v roce 1944 konala valná hromada či se jen měnily letopočty a výbor zůstával stejný, jako tomu bylo prokazatelně roku 1942. Přinejmenším ve funkci předsedy (Inocenc Březina) a pokladníka (Josef Kroček), byly stále stejné osoby.

Je pozoruhodné, že se hrabovským cyklistům podařilo spolek udržet i přes nepříznivou situaci třicátých let 20. století. Velká hospodářská krize byla příčinou rozpuštění mnoha cyklistických spolků – nemusíme chodit daleko, např. sousední KČV Moravan v Hrabůvce, Klub českých cyklistů v Zábřehu či Klub českých velocipedistů ve Výškovicích. Válka však do působení klubu zasáhla velkou měrou a poválečná situace cyklistům rovněž nepřála.

Plakát zvoucí na oslavu 25 let trvání KČV Hrabová, 1931.

Zánik klubu

Nová ústava z 9. května 1948 zakotvovala právo spolčovací. Právo shromažďovací a spolčovací se zaručovalo, pokud tím nebylo ohroženo lidově demokratické zřízení nebo veřejný pokoj a řád. Velocipedisté existovali formálně nadále. Ovšem jestli skutečně fungovali, nevíme. Spolek se po 2. světové válce pravděpodobně již nezmohl na novou etapu činnosti. Dne 14. července 1950 bylo do spolkového katastru zaznamenáno: ,,Klub českých velocipedistů se sídlem v O-Hrabové. Zánik.“ Tak či onak by se členové klubu o rok později rozpustili sami nebo by se museli zapojit do masových organizací. Zákon z roku 1951 byl zcela v duchu poúnorové situace. Používal novou terminologii, kdy termín ,,spolky“ nahradil termínem ,,dobrovolné organizace“ a definoval je pouze z hlediska jejich úkolů. V dobrovolných organizacích se měl ,,sdružovat lid k uplatnění svých demokratických práv a tím k upevnění lidově demokratického úsilí a k podpoře úsilí o výstavbu socialismu“.

Obnova klubu velocipedistů

Zdálo by se, že dějiny velocipedistů v Hrabové došly na svůj konec. Po více než 60 letech od ukončení činnosti spolku vznikl mezi příznivci historických kol nápad na oživení klubu. V roce 2013 se rozhodli tři pánové – Jiří Axmann, Václav Gerolt a František Janša obnovit cyklistický spolek pod někdejším názvem Klub českých velocipedistů v Hrabové. Jmenovaní muži se již od roku 2004 účastnili jízd historických jízdních kol v rámci naší republiky. Velkou inspirací jim bylo obnovování dávno zaniklých českých spolků. Navíc se roku 2007 dočetli v článku hrabovského kronikáře o existenci velocipedistického klubu v Hrabové. Konečně se 20. ledna 2013 sešli v hostinci U Milky a společně podepsali žádost o založení občanského sdružení Klub českých velocipedistů v Hrabové. Ministerstvo vnitra požadavek schválilo a tím byl klub obnoven. Počínaje rokem 2016 se občanské sdružení transformovalo ve spolek. V březnu 2017 měl spolek 26 členů, převážně z Ostravy. Cílem spolku je uchovávat odkaz předků, kteří se zasloužili o rozvoj cyklistiky, a to nejenom v Hrabové a jejím okolí, ale i v českých zemích a zahraničí; sdružovat zájemce o historii jízdních kol a historii cyklistiky; organizovat setkání pro členy klubu, jeho příznivce i odbornou a laickou veřejnost; spolupracovat s obdobně zaměřenými kluby v České republice a v zahraničí.

Mezi nejdůležitější akce, kterých se klub účastnil, patří bezesporu Mistrovství světa historických kol v roce 2013 ve Veselí nad Moravou a v roce 2014 v maďarském městě Tiszakeczke. Každoročně se členové hrabovského spolku zapojují do mnoha akcí, při nichž propagují Hrabovou. Vždy poslední sobotu v srpnu klub pořádá setkání velocipedistů, jehož se účastní velocipedisté z celé republiky. Mezi další tradiční akce patří slavení svátku Letnic, setkání velocipedistických klubů u hrabovského kostela sv. Kateřiny (první proběhlo již v roce 1909). Členové se zapojují i do necyklistických akcí, jako je třeba celorepubliková akce Ukliďme Česko, početné cyklistické jízdy na území Ostravy atd. V roce 2016 hrabovský klub dokonce předsedal všem velocipedistickým klubům v České republice, jež jsou sdruženy v Obnovené české ústřední jednotě velocipedistů. S předsednictvím byla v listopadu 2016 spojena celorepubliková závěrečná akce v Trojhalí obohacená o cyklojízdu centrem Ostravy. V roce 2017 se někteří členové spolku zúčastní celoevropské slavnosti v německém Karlsruhe, rodiště Karla von Drais, jenž roku 1817 sestrojil první jízdní kolo. 

IVCA RALLY Karlsruhe 2017

 

vyjížďka 100 mil za jeden den
členové KČV Hrabová ujeli celkem 940 km